Město Bzí
MĚSTA
NAJÍT
Bystřice pod Hostýnem
Přehled zpráv z lokality "Bystřice pod Hostýnem". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Výšlap na Svatý Hostýn opět připomene sběratele lidových písní Františka Sušila
Bystřice pod Hostýnem (Kroměřížsko) 30. května (ČTK) - Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila a jeho rozsáhlé dílo. Výšlap na Svatý Hostýn po roce opět připomene sběratele lidových písní Sušila
Bystřice pod Hostýnem (Kroměřížsko) 25. května (ČTK) - Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila.
Bystřice pod Hostýnem (Kroměřížsko) 30. května (ČTK) - Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila a jeho rozsáhlé dílo. Výšlap na Svatý Hostýn po roce opět připomene sběratele lidových písní Sušila
Bystřice pod Hostýnem (Kroměřížsko) 25. května (ČTK) - Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila.
Bystřice pod Hostýnem
Bystřice pod Hostýnem (německy Bistritz am Hostein) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji.
Žije zde přibližně 8 100 obyvatel.
Nejstarší písemná zpráva pochází z 8. ledna roku 1368. Titul "město" však dostala Bystřice až o necelých 500 let později, roku 1864. V jeho historii se vystřídalo několik pohrom v podobě povodní a požárů, které často zničily téměř celou obec. Největšího rozkvětu dosáhlo město po roce 1861, kdy Michael Thonet založil, tehdy ve světě ojedinělou, továrnu na ohýbaný nábytek. I když firma v průběhu let několikrát změnila majitele i název, tradice výroby ohýbaného nábytku se v ní udržela až do dnešních dnů.
Nejlákavějším místem v okolí je poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie na sv.Hostýně. Přímo ve městě pak najdeme někdejší Loudonský zámek, který se pomalu zpřístupňuje veřejnosti, kostel sv. Jiljí na náměstí T.G.Masaryka, kapličku na někdejším, dnes již zrušeném, hřbitově, či bývalou Thonetovu vilu - tzv. "Zámeček". Neméně zajímavý je i místní hřbitov s hrobkou Loudonů nebo hroby Fr.Ondrúška, H.Schwaigera, Fr.Táborského, Dr.Vlasty Fialové.
Z Bystřice pochází slavná „thonetka“. Je to elegantní židle, která se řadí mezi ikony designu. Obdivovali ji architekti Le Corbusier, Adolf Loos i Miese van der Rohe.
Významné osobnosti: Bohuslav Fuchs (1895–1972), věhlasný architekt. Jan Sládek (1898–1983), varhaník, hudební skladatel, zakladatel ZUŠ. Adolf Procházka (1869–1931), soudce a senátor. Nebo také František Táborský (1858–1940), spisovatel, překladatel a historik.
Žije zde přibližně 8 100 obyvatel.
Nejstarší písemná zpráva pochází z 8. ledna roku 1368. Titul "město" však dostala Bystřice až o necelých 500 let později, roku 1864. V jeho historii se vystřídalo několik pohrom v podobě povodní a požárů, které často zničily téměř celou obec. Největšího rozkvětu dosáhlo město po roce 1861, kdy Michael Thonet založil, tehdy ve světě ojedinělou, továrnu na ohýbaný nábytek. I když firma v průběhu let několikrát změnila majitele i název, tradice výroby ohýbaného nábytku se v ní udržela až do dnešních dnů.
Nejlákavějším místem v okolí je poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie na sv.Hostýně. Přímo ve městě pak najdeme někdejší Loudonský zámek, který se pomalu zpřístupňuje veřejnosti, kostel sv. Jiljí na náměstí T.G.Masaryka, kapličku na někdejším, dnes již zrušeném, hřbitově, či bývalou Thonetovu vilu - tzv. "Zámeček". Neméně zajímavý je i místní hřbitov s hrobkou Loudonů nebo hroby Fr.Ondrúška, H.Schwaigera, Fr.Táborského, Dr.Vlasty Fialové.
Z Bystřice pochází slavná „thonetka“. Je to elegantní židle, která se řadí mezi ikony designu. Obdivovali ji architekti Le Corbusier, Adolf Loos i Miese van der Rohe.
Významné osobnosti: Bohuslav Fuchs (1895–1972), věhlasný architekt. Jan Sládek (1898–1983), varhaník, hudební skladatel, zakladatel ZUŠ. Adolf Procházka (1869–1931), soudce a senátor. Nebo také František Táborský (1858–1940), spisovatel, překladatel a historik.